Klikněte zde a poznejte s námi jasoně dymnivkového – hmyz roku 2021!
Hmyz představuje v krajině naprosto klíčovou složku ekosystémů a témata související s jeho výzkumem a ochranou se v poslední době začínají pomalu dostávat i na přední stránky médií. Přesto se zatím povědomí o významu hmyzu a jeho ochraně nezdá být příliš zažito mezi širokou veřejností – a to i přesto, že entomologie má v naší zemi staletou, velmi silnou tradici. Pro udržení této tradice, jakož i pro získání podpory pro entomologii, ochranu přírody i pro samotný hmyz, je však zapotřebí veřejnost přesvědčit, aby se o hmyz zajímala. Hlavní roli v popularizaci hmyzu a entomologie pak bezpochyby musí hrát sami entomologové. Česká společnost entomologická proto v posledních letech rozšiřuje svou činnost namířenou směrem k veřejnosti. O pořádání exkurzí pro veřejnost či organizaci výstavy bezobratlých již Živa v poslední době psala. V letošním roce se ČSE rozhodla rozšířit možnosti, jakými se veřejnost může dozvědět informace o hmyzu, o vyhlášení prvního ročníku kampaně Hmyz roku. Společnost se tímto krokem snaží navázat na podobné projekty ostatních odborných společností, jako je například tradiční kampaň „Pták roku“ z pera ČSO.
Úbytek hmyzu z krajiny zrychluje a studie publikované v posledních letech naznačují, že se dostáváme do celosvětové krize. Jen denních motýlů v České republice vymřelo ze 161 druhů již 18, většina zbývajících se pak řadí mezi ohrožené. Mnohé z nich vyhynuly regionálně, další mají v ČR již jen poslední lokality. Hmyz však vymírá i z hlediska kvantity, podle nedávné studie ubude na světě každoročně na 2,5 procenta celkového množství hmyzu. Kampaň Hmyz roku klade důraz na to, aby ve veřejné debatě znovu upozornila na palčivé problémy současnosti, které se hmyzu, jeho výzkumu a ochrany, týkají. V letošním roce je tak prvním Hmyzem roku vyhlášen jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne), motýl nedávno vyhynulý v Čechách a mizející i z lokalit na Moravě. Společenských otázek poslední doby se kolem tohoto motýla točí celá řada. Vedle jeho úbytku jde především o otázku hospodaření na lokalitách, kde motýl stále přežívá. Spolu s představením druhu veřejnosti tak ČSE upozorní na neudržitelně vysoké stavy zvěře v oborách, jako je ta Milovická, jakož i na trvající spor ohledně lesního hospodaření v komplexu lesů na Soutoku Moravy a Dyje, zvaném Moravská Amazonie. V neposlední řadě nám nedávná minulost i současnost jasoně dymnivkového v Česku ukazuje i na činitele, které nejvíce ohrožují vzácné druhy hmyzu. Jsou jimi především změny hospodaření a vztahu ke krajině – na jedné straně intenzivní lesnická a zemědělská činnost, na druhé straně pak opouštění tradičních maloplošných forem extenzivního hospodaření v krajině spojené se zarůstáním celé řady stanovišť. Sběr hmyzu, který je v případě zvláště chráněných druhů přísně postihován v rámci českého trestního práva, populace naopak prakticky neohrožuje. Vůbec pak již nemůže být řeč o společenské škodě působené vlastnictvím starých sbírkových kusů, kvůli kterému byli v nedávné minulosti mnozí čeští entomologové terčem policejního vyšetřování. Sbírky hmyzu naopak představují důležitý materiál, ve kterém se po desetiletí i staletí uchovává nedocenitelné svědectví o krajině a dynamice v průběhu staletí. Přestože o dalších kandidátech na Hmyz roku do příštích let není dosud rozhodnuto, předpokládáme, že se jimi nebudou stávat jen druhy vzácné a ohrožené, ale i ty běžné, které může za humny najít prakticky každý Čech. Jejich obdivování by snad mohlo přivést k entomologii nové zájemce, kteří budou v tradici výzkumu hmyzu v České republice pokračovat. Doufáme a věříme, že kampaň Hmyz roku do budoucna přispěje nejen k většímu zájmu veřejnosti o hmyz a entomologii, ale také k zvýšení podpory entomologické práce mezi lidmi a pochopení její nenahraditelné úlohy v ochraně a poznání přírody.
Tato tisková zpráva byla otištěna v časopise Živa (2-2021).