Press "Enter" to skip to content

Knihovna ČSE

Současnost

Ke dni 30. září 2009 eviduje Knihovna České společnosti entomologické (ČSE) celkem 23,800 svazků převážně časopisů týkajících se entomologie a/nebo příbuzných odvětví biologie, což ji činí druhou nejvýznamnější knihovnou pro obor entomologie v České republice (po knihovně Entomologického oddělení Národního muzea). Nejcennější součástí jsou celé nebo téměř celé řady našich i zahraničních časopisů získávaných výměnou již od roku 1904.

V současnosti je Knihovna ČSE umístěna ve dvou depozitářích. Zhruba jedna třetina fondu, zahrnující nejvýznamnější tituly evropských entomologických časopisů a nová čísla vybraných mimoevropských časopisů, je uložena v místnosti Sekretariátu ČSE v suterénu budovy Přírodovědecké fakulty UK ve Viničné 7. Zbylé dvě třetiny svazků (mimoevropské a méně žádané evropské časopisy) jsou deponovány v depozitáři Entomologického oddělení Národního muzea v Horních Počernicích.

Knihovní fondy jsou přístupny všem členům (přednostně) i nečlenům ČSE. Výpůjčky se řídí Knihovním řádem přijatým v roce 2008. Požadavky na svazky uložené ve Viničné 7 budou vyřízeny na místě během úředních hodin Sekretariátu, požadavky na svazky z Depozitáře zhruba v měsíční lhůtě.

 

Historie

Knihovna ČSE byla založena současně se Společností v roce 1904 a funkce knihovníka je zakotvena již v prvních stanovách Společnosti. Knihovna byla vybudována postupně, zpočátku z domácích publikací a časopisů, později převážně ze zahraničních periodik získávaných výměnou za časopis vydávaný Společností, v menší míře také darem nebo i koupí. V prvních letech po založení byla knihovna deponována v místech pravidelných schůzek členů Společnosti, což byly různé pražské kavárny. Zprvu to byla kavárna „Orient“, od roku 1913 to byla Akademická kavárna ve Vodičkově ulici. V roce 1918 najal na své náklady tehdejší předseda, prof. F. Klapálek, místnost pro knihovnu a sbírky v ulici U obecního dvora (resp. v Kozí ul.) č. 797. Po jeho smrti vyřešil tíživou situaci prof. Alois Mrázek z tehdejší České (= Karlovy) university, který v roce 1920 poskytl místnost pro knihovnu a sbírky v tehdejším Zoologickém ústavu university, který sídlil v ulici Ke Karlovu č.3; dnes tato budova patří Matematicko-fyzikální fakultě UK. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 se knihovna stala nepřístupnou a teprve v roce 1941 bylo povoleno její přestěhování do Ústřední zemědělské knihovny ve Slezské ul. č. 7. Ani tam však nebyla z technických důvodů až do konce války přístupná. Děkanát Přírodovědecké fakulty UK přislíbil v roce 1945 možnost umístění knihovny v Zoologickém ústavu v Praze 2, ve Viničné ul. 7, ale až po jeho rekonstrukci a vybavení; stalo se tak až v průběhu roku 1947, a až v roce následujícím byla po devíti letech knihovna alespoň v omezeném rozsahu znovu zpřístupněna členům Společnosti. V prostorách Přírodovědecké fakulty UK, ve Viničné ulici č. 7, sídlí Sekretariát a Knihovna ČSE dodnes.

Společnost získávala přírůstky do knihovny od počátku zejména výměnou za vlastní Časopis České Společnosti Entomologické (Acta Societatis Entomologicae Bohemiae). Výměna začala ihned v průběhu vydávání prvního ročníku, který byl vyměňován za čtyři periodika, z toho jedno zahraniční (prvním zahraničním odborným časopisem získávaným výměnou byly Annales Musei Naturales Hungarici). Na konci prvního roku měla knihovna 67 svazků, z toho tvořily většinu dary. Díky aktivitě prvního předsedy, prof. Františka Klapálka, a také MUDr. Emanuela Lokaye, kteří rozesílali nabídky na výměnu časopisu společnosti do celého světa, se počet vyměňovaných publikací prudce zvyšoval. Ve druhém roce se knihovna rozrostla o dalších 169 svazků, z nichž již 111 bylo získáno výměnou. Nárůst počtu vyměňovaných titulů přerušila první světová válka, a, po období rozkvětu v meziválečných letech, znovu druhá světová válka. Po druhé světové válce se začala znovu rozvíjet i díky zapojení do mezinárodní výměnné organizace publikací UNESCO (Centre du clearing des publications de l’UNESCO), jejíž Bulletin přinesl nabídku společnosti na výměnu. Výsledkem byl prudký růst počtu výměnných partnerů (285 v roce 1949, 420 v roce 1954). Počet výměnných partnerů se potom postupně snižoval až k nedávným necelým dvěma stům výměnných partnerů. Do roku 2001 byla podstatná část výměn (111) uskutečňována za časopis European Journal of Entomology, jehož je ČSE dnes už jen formálním koeditorem, a 28 výměn za časopis Klapalekiana, vzniklý z bývalých Zpráv ČSE. Primárně z finančních důvodů, daných rozdílem v ceně poštovného při zasílání časopisů na výměnu, bylo rozhodnuto převést maximální možný počet výměn za European Journal of Entomology (vydávaný Entomologickým ústavem v Českých Budějovicích) na výměny za vlastní časopis Společnosti – Klapalekiana. V roce 2009 je časopis European Journal of Entomology používán k výměnám s 9 zahraničními partnery a počet výměn za časopis Klapalekiana se zvýšil z 28 na 131.

V roce 1983 zpracovali J. Smrž a E. Smržová Seznam periodik knihovního fondu knihovny Československé společnosti entomologické při ČSAV, ve kterém jsou zahrnuty po provedené revizi všechny tituly časopisů přítomných v knihovně od jejího založení v roce 1904. Kromě zkráceného mezinárodního názvu periodika obsahuje tento seznam i údaj o místě vydávání časopisu (město, popř. země) a ročníky časopisu uložené v knihovně. V roce 1983 knihovna Společnosti vlastnila 1150 časopisů, z nichž některé byly získávány v průběhu delší doby, jiné byly jen torzem obsahujícím jedno nebo dvě čísla jednoho roku. Od té doby nový seznam periodik Společnosti nebyl zpracován.
V roce 1988 se uskutečnil přesun mimoevropských fondů do pobočky depozitáře v Praze 2 – Vinohradech, Rybalkově ulici č. 9, odtud se dále stěhoval do prostor ÚOCHAB v ulici Na Perníkářce, Praha 6, odtud po změně majitele v roce 2003 do depozitář Oblastního muzea Praha – východ v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi, a konečně v roce 2007 do depozitáře Entomologického oddělení Národního Muzea v Horních Počernicích, kam byly už v roce 2004 převezeny některé méně žádané tituly uložené původně ve Viničné 7 před nuceným přesunem knihovny do suterénních místností v budově Přírodovědecké fakulty.
Podrobně viz HOVORKA O. 2004: Knihovna. Klapalekiana 40: 291–295.